rozumným požadavkům na předjetí vyhovím bez problémů, ale když se mi na zadek přilepí debil, co k blikání dálkovkama potřebuje vzdálenost cca 1m, tak to teda hned vyteču a cestu mu zpříjemním kapkou adrenalinu - zamrkání brzdovek ve 150km/h udělá svoje a většina pochopí, že si nepřeju otírání zadku

. Když ani to nestačí, tak fakt začnu brzdit

. Proč někteří blbouni uspěchaní nechápou, že jim neuhnu za každou cenu mezi kamiony, když by mě 20 aut dlouhá kolona už nazpět nepustila?
(moc pomalu teda nejezdím...)
A proč prostě někdo nedokáže pochopit, co je to bezpečná vzdálenost a když si nechám 10m odstup v koloně, vždy se najde ocas, co mě musí předjet zprava a skočit do té mezery, achjo achjo... Prostě někdo musí předjíždět za každou cenu a z Prahy do Brna dojet o pár minut dřív jak ostatní
( 200km při průměru 130km/h = 1,53hod , při průměru 170km/h=1,17 hod rozdíl je 0,36hod= 21 minut). Že za sebou nechají pár vystresovaných šoférů a občas i nějaké pocuchané plechy, je jim jedno

.
P.S. myslím, že 15s zdržení při běžně
průměrné rychlosti 140km/h na dálnici není i pro extrémisty tak nepřekonatelné
