Jak si myslím, že jsem povahy mírné a trpělivé, vytočilo mne odpoledne jedno ucho v mycím boxu.
Jako vždy to šlo poměrně svižně - většina řidičů tam jezdí ze stejného důvodu jako já, tedy dostat po víkendu z auta to nejhorší, než bude čas se mu více věnovat. Po dnešní cestě z Písku do Prahy fofo vypadalo tak, že bych se mohl klidně přehlásit do White groupy. A to již jsou prý silničáři bez soli...
Zařadil jsem se tedy do fronty, která pěkně ubývala - jedno auto nejvýše za pět minut. Pak tam ale zajelo letité BMW, co bylo přede mnou, a začaly se dít věci. Vypadl z něho klouček, co snad ještě ani nemohl mít řidičák, vzal to vodou, jako všichni ostatní, a zasedl za volant. Tak jsem nastartoval, ale s trochou překvapení jsem viděl, jak vytáhnul hadr a jal se stírat levý bok. Pár takových jsem tam již potkal, tak jsem si jen pomyslel, že to mohl klidně udělat venku a nebrzdit provoz. No, co se dá dělat. Setřel tedy dveře na levé straně a k mému překvapení vzal wapku a znovu je opláchnul. A to celé ještě dvakrát. Bohužel jsem ho měl ze špatné strany, tak nevím, co tam vymýšlel. Když pak začal otírat i zbytek auta, vlila se mi do žil trocha naděje. Ta však záhy velmi rychle vyprchala, když se opět chopil wapky a naházel do automatu další mince. Začínal jsem vidět rudě. Už jsem se zvedal, že se zajdu optat, na jak dlouho to ještě vidí, když sedl za volant a s tím mokrým autem vycouval z boxu a zmizel...
Ale abych jen neviděl to špatné - také párkrát dobře pobavil. Třeba když si chtěl ten hadr vypláchnout. Nenapadlo ho nich chytřejšího, než ho rozprostřít na ty zaprasené dlaždičky na zemi a vzít ho wapkou. To, že po zásahu proudem vody skončil hadr na druhé straně boxu v koutě, ho trochu překvapilo
